Propocené tričko, zrychlený dech a pocit vyčerpání. Právě podle těchto projevů často posuzujeme, zda jsme si při cvičení dali pořádně do těla. Intenzita ale není totéž co účinnost. Přínosný může být i trénink, po kterém nejsme výrazně zadýchaní a druhý den nás nebolí svaly. Mnohem důležitější je, co chceme cvičením rozvíjet a zda tomu odpovídá zvolená zátěž.
Pocení není ukazatelem spálených kalorií
Pocení slouží především k ochlazování organismu. Jeho intenzitu ovlivňuje fyzická námaha, teplota prostředí, vlhkost vzduchu, oblečení i individuální dispozice. Dva lidé mohou při stejném tréninku vypotit rozdílné množství potu. Výraznější pocení přitom automaticky neznamená vyšší energetický výdej. Také krátkodobý pokles hmotnosti po náročném cvičení souvisí často především se ztrátou tekutin, nikoli tělesného tuku.
Zadýchání závisí na charakteru zátěže
Při silovém tréninku v posilovně rozhoduje zejména zvolený odpor, technika, počet opakování a přiměřený postupný rozvoj zátěže. Člověk přitom nemusí být výrazně zadýchaný, aby účinně posiloval svaly. U vytrvalostních aktivit je situace jiná. Například při lekci H.E.A.T., která využívá chůzi na mechanickém pásu, se s rostoucím tempem a náročností zvyšují požadavky na oběhový a dýchací systém. Při squashi se zase střídají intenzivní výměny s krátkými přestávkami, takže se námaha v průběhu hry výrazně mění. Zadýchání může napovědět, jak intenzivně právě pracujeme, samo o sobě ale neukazuje, jak kvalitní trénink absolvujeme.
Intenzitu cvičení poznáme i bez chytrých hodinek
Při vytrvalostním cvičení nám může napovědět, jak snadno dokážeme mluvit. Při střední intenzitě obvykle zvládneme souvisle hovořit, ale zpěv už by byl obtížný. Při vysoké intenzitě bývá náročné vyslovit více než několik slov bez nadechnutí. Jde o jednoduché orientační vodítko, které se hodí především při aerobních aktivitách. U silového tréninku je praktičtější sledovat například to, kolik technicky správných opakování bychom ještě zvládli před koncem série.
Ani bolest svalů není důkazem účinnosti
Svalová bolest, která se objevuje zpravidla s odstupem několika hodin až dní, bývá častější po nezvyklé zátěži nebo nových cvicích. Její intenzita ale spolehlivě neukazuje, jak kvalitní trénink byl. Při pravidelném cvičení se organismus postupně přizpůsobuje a bolestivost může ustupovat. To neznamená, že trénink přestává fungovat. Pokrok se může dál projevovat vyšší silou, lepší technikou nebo větší výdrží.
Při rozvoji síly můžeme pokrok sledovat podle používané zátěže, počtu správně provedených opakování nebo lepší techniky. U vytrvalostních aktivit zase podle toho, zda dokážeme udržet stejné tempo s menším úsilím. Pokud se tedy při známé zátěži postupně méně zadýcháváme, může to být známkou zlepšující se kondice.
Kvalitní trénink nemusí končit vyčerpáním. O jeho přínosu vypovídá především dlouhodobý pokrok, přiměřená zátěž a dostatečná regenerace.
